|
|
Well-being, metody měření a jejich využití v praxi
Kosková, Kateřina ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; Váchová, Alena (oponent)
Tato práce pojednává o tématu well-being vysokoškolských studentů a tématech s daným směrem související. Jsou jimi např. pozitivní psychologie, kvalita života nebo štěstí. Přibližuje čtenářům možné přístupy tohoto konceptu, které vedou k definování tohoto směru a jeho pochopení. Jedním z nejznámějších novodobých konceptů je teorie duševní pohody dle amerického psychologa M. Seligmana, v rámci které byl představen koncept PERMA. Cílem této bakalářské práce je změřit well-being u náhodně vybrané skupiny vysokoškolských studentů za pomocí metody dotazníkového šetření. K získání daných dat byl využity přeložený dotazníky PERMA™ Meter, který je obohacen o 4 doplňující otázky, a dotazník převzatý od Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. V teoretické části jsou též představeny výzkumné otázky, které jsou na základě analýzy a shrnutí jednotlivých dat prezentovány v diskusi a následně zodpovězeny.
|
|
|
Dopad socioekonomických a sociálních faktorů na životní spokojenost v populaci Česka
Tmějová, Kateřina ; Lustigová, Michala (vedoucí práce) ; Hanzlová, Radka (oponent)
Tato práce se zabývá dopadem vybraných socioekonomických a sociálních faktorů na životní spokojenost jedince v populaci Česka. Je zde vysvětlen a popsán koncept well-being a shrnuty faktory, které mohou well-being jedince ovlivňovat. Pomocí dat z výběrového šetření EU-SILC (Životní podmínky) z roku 2018 za Česko je analyzován metodou multinomiální logistické regrese efekt vybraných socioekonomických a sociálních faktorů na úroveň životní spokojenosti jedince, samostatně i při vzájemném působení všech vybraných faktorů. Bylo zjištěno, že úroveň dosaženého vzdělání, výše příjmu i kvalita bydlení jedince mají výrazný efekt na úroveň životní spokojenosti. Podstatným zjištěním je značný efekt sociálních vazeb jedince na úroveň životní spokojenosti. Dalším cílem byla analýza vztahu mezi životní spokojeností jedince a subjektivním hodnocením zdraví. Tento vztah je oboustranný, úroveň životní spokojenosti jedince má dopad na jeho subjektivní hodnocení zdraví a naopak. V rámci předkládané diplomové práce je také porovnána prevalence životní spokojenosti populace Česka s ostatními populacemi, které se také účastní daného výběrového šetření. Klíčová slova: životní spokojenost, well-being, socioekonomické faktory, sociální faktory, EU-SILC, Česko
|
|
|
Emocionální prožívání české populace během pandemie COVID-19
BRUKNER, Adam
Bakalářská práce se v teoretické části zabývá psychologickými dopady pandemie COVID-19 na lidi, a popisuje jejich duševní zdraví, subjektivní pohodu a prožívání v době pandemie v kontextu s jejich sociodemografickými proměnnými. Sledovány jsou proměnné: pohlaví, věk, pracovní status, rodičovství a forma soužití. Praktická část představuje výsledky dílčích dat z projektu Jupsycor získaných během podzimu 2020, kde jsou uvedené proměnné dávány do souvislosti emocionální habituální subjektivní pohodou u obyvatel České republiky během pandemie.
|
|
|
Aktivity podporující well-being vysokoškolských učitelů
Buchtele, Monika ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem well-being a well-being vysokoškolských učitelů. V České republice toto téma není stále tak časté a populární, jako je tomu například v USA. Po distanční výuce v českých školách se sice začalo více mluvit a psát o well-beingu žáků a studentů, ale na učitele, a to hlavně ty vysokoškolské, se stále zapomíná. Cílem této diplomové práce je ověření funkčnosti na důkazech založených aktivit pro vysokoškolské učitele, které mají pozitivně ovlivňovat jejich well-being. Teoretická část se věnuje zdraví, well-beingu a faktorům ovlivňujícím well-being. Též se zaobírá tématem kvalita života. V neposlední řadě se teoretická část zabývá vybranými problémy učitelské profese, jak obecně, tak se zaměřením přímo na vysokoškolské učitele, jejichž well-being jimi může být negativně ovlivňován. Praktická část se zabývá smíšeným výzkumem, jehož cílem bylo zjistit funkčnost vybraných aktivit. První část představuje postup výzkumu, výzkumný vzorek, dotazníkové šetření a jednotlivé vybrané aktivity, které byly zařazeny do výzkumu. Druhá a hlavní část zahrnuje kazuistiky účastníků, kteří se nakonec zapojili do výzkumu. Do výzkumu se zapojilo šest vysokoškolských učitelů, převážně z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Součástí praktické části je i diskuze, kde jsou shrnuty výsledky...
|
|
|
Důležitost růstu důchodu pro subjektivně pociťované štěstí
Sedlář, Jan ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
1 Abstrakt Práce se komplexně zabývá diskuzí rozpoutanou zveřejněním Easterlinova článku (1974), který upozornil na komplikovanější vztah mezi absolutní výší důchodu a subjektivně pociťovaným štěstím, než předpokládala ekonomická teorie. Představena je literatura, která hledá vysvětlení, proč vztah - vyšší důchod znamená vyšší užitek a štěstí jedince - neplatí bez výjimek. Speciální pozornost je věnována lidským vlastnostem: jedincova srovnávání své situace se situací jeho referenční skupiny, jedincova srovnávání své situace se situacemi, na které byl zvyklý v minulosti, jedincova zvyknutí si na novou situaci a změně jeho aspirací, na nadhodnocování užitku z dosažení cíle. První zmíněná vlastnost je experimentálně zkoumána s využitím analogie: důchod jako ohodnocení pracovního výkonu, známka jako ohodnocení výkonu studenta. Experiment neprokázal, že by srovnávání studenta s jeho referenční skupinou mělo vliv na hodnocení jeho vlastního výkonu. Druhá část práce je zaměřena na popis vztahu mezi hrubým národním důchodem na obyvatele a spokojeností obyvatel dané země. Je zkoumáno, jak se vliv důchodu na spokojenost liší při srovnání zemí podle jejich hospodářské rozvinutosti. Dále je testováno, zda v bohatších zemích klesá důležitost důchodu jako faktoru ovlivňujícího spokojenost lidí. Takový vývoj nepřímo...
|
|
|
Subjektivní hodnocení spokojenosti se životem mezi žáky 5. a 9. ročníku v Hradci Králové
Škubníková, Hana ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
Cílem této práce je porovnat subjektivní spokojenost s vlastní kvalitou života žáků 5. a 9. tříd základních škol v Hradci Králové. Práce se zaměřuje především na způsob trávení volného času, spokojenost se sociálními kontakty a rodinným zázemím, interakci ve škole, psychosomatické potíže a návyková rizika. Práce porovnává odpovědi jednotlivých ročníků a jednotlivých pohlaví respondentů. Zjišťuje, že mezi jednotlivými ročníky nedochází k signifikantním rozdílům. K těm dochází v porovnání jednotlivých pohlaví. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Životní spokojenost a akulturace u imigrantů v České republice
Gembčíková, Sandra ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tato práce je věnována procesu akulturace imigrantů a jejího vztahu k životní spokojenosti. V teoretické části je představen koncept akulturace jako změn doprovázejících přesídlení do cizí země a jeho charakteristiky. Jsou popsány různé akulturační strategie a také některé z faktorů, které komplexní proces akulturace ovlivňují. Jedna kapitola je věnována konkrétnímu prostředí České republiky z hlediska legislativních a společenských podmínek pro imigraci a popisu dvou nejpočetnějších migračních skupin ze třetích zemí - Vietnamců a Ukrajinců. Teoretickou část uzavírá uvedení do problematiky subjektivního well-being a životní spokojenosti, přičemž je kladen důraz na jeho interkulturní souvislosti. Empirickou část tvoří popis a výsledky kvantitativního dotazníkového šetření mezi imigranty původem z Ukrajiny a Vietnamu (N = 162), založeného na Škále akulturace (Cortés, Rogler, Malgady, 1994), Škále spokojenosti se životem (Diener, Emmons, Larsen, Griffin, 1985) a Škály integrace bikulturní identity (Chen, Benet-Martínez, Bond, 2008). Většina respondentů uplatňovala integrační strategii, nicméně z hlediska životní spokojenosti neexistoval mezi strategiemi signifikantní rozdíl. Analýza dat dále odhalila několik významných proměnných, které se u těchto skupin na životní spokojenosti podílejí. Je to...
|
|
|
Cross-Country Analysis of Life Satisfaction
Stehlíková, Zuzana ; Janhuba, Radek (vedoucí práce) ; Paulus, Michal (oponent)
Táto bakalárska práca študuje závislosti medzi subjektívne vnímaným blahobytom a ekonomickými, politickými a sociálnymi charakteristikami jednotlivých krajín. Študujeme ich vplyv na tri zložky subjektívne vnímaného blahobytu - spokojnosť do životom, pozitívne emócie a negatívne emócie. Najprv s pomocou dát, ktoré obsahujú skoro všetky krajiny sveta a potom použijeme podrobnejšie Európske dáta. Na štúdium oboch dát využívame panelové modely. Výsledky ukazujú, že sme viac schopní vyjadriť pomocou nezávislých premenných zmeny v závislej premennej spokojnosť so životom v porovnaní s premennými pozitívne emócie a negatívne emócie. V prvom dátasete sme zistili, že najdôležitejšími determinantami spokojnosti so životom sú HDP na obyvateľa, zdravie, sloboda, politická situácia a sociálna podpora. Ďalej, pomocou Európskych dát sme zistili, že univerzitné vzdelanie a šťastie sú negatívne korelované. Výsledky taktiež poukázali na fakt, že ženské zastúpenie v národnom parlamente je dôležitým determinantom spokojnosti so životom. Teda, rovnosť medzi pohlaviami hrá dôležitú úlohu v rozvinutých krajinách. Klíčová slova Subjektívne vnímaný blahobyt, Šťastie, Spokojnosť so životom, Pozitívne emócie, Negatívne emócie, Ekonómia
|
|
|
Gender Differences in Life Satisfaction
Tolnykina, Anastasiia ; Pertold-Gebicka, Barbara (vedoucí práce) ; Chadimová, Kateřina (oponent)
Co je štěstí? Tato otázka byla položena lidmi po celou dobu existence. Zpočátku byl tento problém zvažován filozofy, kteří jej studovali z různých perspektiv. Identifikace zdrojů štěstí a jejich závislosti na vnějších faktorech dosud neztratila svůj význam. Naopak se to prohloubilo, protože ekonomové se také zapojili do studia tohoto problému. Objevila se řada nových přístupů k analýze úrovně štěstí a výsledky výzkumu mohou mít významný dopad na hospodářskou a sociální politiku zemí. Moje práce se zaměřuje na genderové rozdíly v životní spokojenosti, která je dnes předmětem zájmu. Práva žen se v posledních desetiletích velmi zlepšila. Jak to změnilo životní spokojenost žen? Ovlivnilo to nějak mužské štěstí? To jsou otázky, které ve svém výzkumu zvažuji.
|
host ::
RSS.